Nemám moc ráda lidi a zároveň neumím být sama

uvodka-gallymadness

Je mi smutno. Teď, když píšu tenhle článek, tak je mi smutno. Jsem čtvrtý den sama doma. Nemám moc přátel,  stejně jako psala ve svém článku Simply Adele – napočítali byste je na prstech jedné ruky. Mám spoustu známých, ale tady v Praze nemám nikoho, komu bych mohla napsat esemesku – „pojď na kafe, je mi smutno“. Jedna z mých nejmilejších kamarádek bydlí v Krumlově a už jsme se 3 roky neviděly. Mezi holkama další kámošku vlastně ani nemám – teď jsem teda po hodně dlouhé době poznala holku, se kterou si rozumím a nechápu jak je to možné, chápeme svůj humor, máme si co říct a myslím, že v sobě máme něco stejného. Jenže bohužel není z Prahy.

je-mi-smutno-gallymadness

Nejvíc si rozumím s Ottou (můj kluk), je to zároveň i můj nejlepší kámoš. Jsme spolu nepřetržitě a on teď není doma. Není doma od pondělí, je pracovně 300 km daleko ode mě. Vrátí se až příští pondělí. TÝDEN – tak dlouho jsme bez sebe nebyli. A tak je mi teď smutno. Dnes je to čtvrtý den a já tyhle 4 dny trávím tak, že většinu času pracuju, cvičím, píšu si s kamarádkou na facebooku, piju kafe a maluju si blbosti do sešitu, kterej ani nevím kde se tu vzal. Pak si lehnu do postele, podívám se na nějakou blbost jako je prostřeno a snažím se unsout.

maluju-si-gallymadness

Když vlezu do metra nebo do obchodu, chci hned zase domů. Vadí mi místa, kde je hodně lidí. Necitím se dobře a jsem hned naštvaná. Zároveň ale neumím být sama a společnost potřebuji. Mám teď v hlavě zmatek a vlastně ani nevím, jak vám to lépe popsat. Doufám ale, že mě chápete. Sice jsem tady teď napsala, že mi „vadí“ lidi, ale tahle forma, psaní blogu, čtení vašich komentářů a odpovídat vám, mi vyhovuje a baví mě.

city-people-walking-blur

Je mi smutno.

 

12 Replies to “Nemám moc ráda lidi a zároveň neumím být sama”

  1. Tolik komentářů od introvertů :).
    Nemyslím si, že nemáte rádi lidi. Jen s nimi nepotřebujete trávit čas 24/7. Každý potřebuje nějaký čas sám pro sebe. Akorát jsou různé hranice téhle potřeby.
    Držím pěsti všem, ať jste spokojení jak sami se sebou, tak ve/se společností.

  2. Presne tento clanok som mala chut napisat aj ja. Posledne tyzdne, mozno aj mesiace to nejak takto citim. Mam priatela s ktorym sme spolu stale a hovorime si vsetko, je to vlastne moj najlepsi kamos. Mala som dve kamaratky no od kedy mame ine zaujmy (ina skola, praca) tak sa skoro vobec nevidime a zial ani nerozpravame. Niekedy som rada ze nemusim chodit nikam a mozem mat cas na seba na spanok, filmy, knihy.. no niekedy mi chybaju ludia s ktorymi by som sa mohla porozpravat o osobnom zivote. Takych vsak nemam. Ludi si velmi nepripustam k telu. Aj ked jeden den mam naladu a chcem sa s nimi bavit tak druhy den ju nemam a som radsej ticho. Tym padom sa so mnou vela ludi ani nechce kamaratit. Zacarovany kruh z ktoreho sa neviem dostat von uz od zakladnej skoly. Asi o tom predsa len napisem clanok je toho vela co chcem zo seba dostat..

  3. Mám to úplně stejně 🙂 Nemám ráda davy lidí, i proto nemám ráda Prahu (teď mě asi všichni ukamenujou, protože mi přijde, že Prahu milujou všichni). Je to nádherné město, ale moc přelidněno a to mi strašně vadí. Mám radši klid, přírodu. Ale pak když mám být delší dobu sama, taky jsem celá nesvá 🙂 Pár hodin mi to nevadí, ale pár dní, to je těžký. Já jsem třeba člověk, který se dokáže snadno zabavit, ale když jsem dlouho úplně sama, najednou mě nic nebaví a strašně se mi stejská po tom mým milovaným 🙂 Takže držím pěsti, ať to zvládneš 🙂 Barča

    1. Ahoj Barčo! Díky za tvůj komentář, jsem fakt ráda, že v tom nejsem sama….už jsem celkem v pohodě 🙂 Můj milý se zítra večer vrací, jen ten čtvrtej den byl naprd…

  4. Ahoj Gally, urcite nejsi sama. Osobne mam spoustu znamych, ale par opravdovych kamaradek. V posledni dobe zjistuji, ze mi presne chybi partacka na kafe, do fitka. Protoze ty nej nebydli blizko me a jedna z nich ma rodinu a proste neni cas….:(
    Ps: pokud bys mela chut zajit dnes odpol na kafco , budu dnes v PHA v centru 🙂 to me jen tak ted napadlo 🙂

    1. Ahoj Jane, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama…A dík za to pozvání, dnes mě chytla migréna a do teď jsem byla úplně zabitá 🙁 napiš, až se tu zas zastavíš 🙂 Ráda někam zajdu.

  5. Hlásím se do klubu! Mám jednu nejlepší kamarádku, pár průměrných kamarádů (haha), se kterými se ráda sem tam vidím, Honzu (BF), rodinu a to mi stačí. Hlavní totiž je – naprosto mi to takto vyhovuje. Nestojím o to se stýkat s desítkami lidí a stále poznávat nové, naučila jsem se jak být společenská, ale stejně se v tom nikdy nebudu vyžívat. Jestli ono nás nebude víc, co právě díky tomu skončili v blogosféře 🙂 Tak ať ty další tři dny utečou a je ti zase hej 🙂

    1. Ahoj Luci, tvůj komentář mě překvapil. Je zajímavé vidět, že nejsem sama. Děkuju!

  6. Také mám takový problém. Nemám ráda lidi, a i když mi samota moc nevadí, stejně mi ta společnost chybí. Stejně jako ty nemám tisíc přátel na jednom prstu, vystačím si opravdu jenom s maličkou hrstkou a kromě toho nemám ani přítele, ale to zase tak moc nevadí :D. Většinou mi z takových myšlenek, smutku nebo naštvanosti pomáhají knížky a dobré kafe. Každopádně to všechno přečkej, přítel se ti co nevidět vrátí a ti lidi okolo… „to je už kapitola sama o sobě, kterou prostě číst nemusíš“. 🙂

    1. Děkuju Sáro! Mě nepomáhá nic! 😀 Ani litry kafe, občas se zabavím filmem, seriálem…ale když dojdou filmy a seriály tak je to blbý 😀 Díky jsi milá! 🙂

  7. Tuhle náladu naprosto chápu. Nemám rád lidi , ale neumím být sama. Přesně takhle to vysvětluju lidem , kteří se se mnou baví.. Stejný pocit jsem měla asi předevčírem a chtěla jsem o tom napsat článek. Jelikož se tam neustále opakovalo slovo nevím , nepublikovala jsem ho. 😀 Doufám , že se z téhle ‚rut‘ dostaneš co nejdřív a pamatuj , nikdy tu nejsi sama. 🙂 Silvi

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.